Dům, který mě uživí

Městský dům, který mám tvořit by měl splňovat dva základní požadavky: Bydlení a službu. Zatímco bydlení by mělo mít tolik komfortu kolik se dá, aby se zde majitel a vlastně i zaměstnanec spodní služby cítil dobře, kdykoli přijde z práce domů. Aby nemusel myslet na to, že jen o jedno patro níže zažívá denně tolik stresu. Měla by být teda obytná část co nejodlišnější od té užitkové? Nebo bychom naopak měli tvořit prostory co nejvolnější a nejvzdušnější, aby zde byl člověk schopen vypustit všechen vztek a stres? Nebo bychom snad měli vycházet z předpokladu, že pokud náš obyvatel daný obchod, kancelář či bar vlastní, pak je touto činností natolik pohlcen a unesen, že ji chce zažívat neustále, a to i ve svém osobním volnu, a pak obytný prostor propojit co nejvíce se službou? Rozhodla jsem se, že ve svém případě budu brát v úvahu právě poslední možnost. Proto bych zde ráda umístila něco zajímavého, co by bylo vhodnou službou právě pro mne.

Přízemí a suterén bych ráda využila jako multifunkční prostory určené především ke kultuře. Zatímco v přízemí by se nacházelo především knihkupectví s klasickou a uměleckou literaturou, suterén by sloužil jako malé kino pro místní obyvatele, kde by mohli shlédnout staré klasické snímky jak ze zahraniční, tak i z domácí scény. Knihkupectví by navíc mělo světlou výšku dvou poschodí a nacházelo by se tu vložené patro, které by poskytovalo více prostoru, ale neubíralo na světlu ani na optické velikosti. Kromě toho by zde bylo možné dát si kávu nebo čaj a pouze si knihy pročítat, nejen je kupovat. V letním období by se daly prostory rozšířit do potencionální zahrady, kde by mohly být stoly s židlemi nebo lavičky, na kterých by se dala popíjet káva a číst si na čerstvém vzduchu. Kromě toho by navíc kavárna mohla poskytnout výstavní prostory pro mladé umělce, kteří by za vystavení sice nemuseli platit, nicméně podnik by dostal provizi za každé jejich dílo, které by se tu prodalo.

V suterénu by byla malá technická místnost, odkud by se promítaly filmy na malé projekční plátno. Místo klasických sedadel by bylo kino vytvořeno jako bar. Byly by zde nízké stolky a malá křesla, kde by se dalo pohodlně konverzovat s přáteli a zároveň i sledovat film. V zadní části by se nacházel barový pult, kde by si zákazníci mohli dát malý snack nebo nápoj. V létě by se dala rovněž využít zahrada k promítaní letního kina.

Oba tyto prostory by měly oddělený vstup kvůli rozdílné otevírací době.